První pomoc po zjištění onemocnění v jezírku

Zkušený chovatel to pozná okamžitě. Stačí mu letmý pohled na ryby v jezírku, když prochází kolem. Ryby, místo aktivního pohybu ve vodním sloupci, „visí" u dna nebo naopak pod hladinou, nereagují na pohyb, nesjíždí se ke kraji jezírka v očekávání krmení. Něco se děje, ale co? Při bližším pohledu mají jedinci, kteří jsou na tom nejhůř, přitažené prsní ploutve k tělu, strnule zírají před sebe. Není divu, že i méně zkušený chovatel, který změnu v chování ryb zjistí až při krmení, začne podléhat panice. Majitel jezírka se začne chovat stejně jako v podobných situacích každý - pudově. V dobré víře chce něco udělat hned a rychle vrátit chování ryb zpět do původního stavu. 

V této chvíli se udělá nejvíce chyb. Původní panika se začne mísit s chladným uvažováním a chovatel přemýšlí nejen, jak vše vyřešit rychle, ale také, jak to udělat jednoduše - nejlépe něco do vody nalít nebo nasypat a bude vyřešeno. Takže rychle k počítači, kde se mu objeví různá diskuzní fóra s různými zaručenými radami. S žádostí o pomoc se nešťastník často obrací na souseda (chodí chytat ryby, tak tomu musí rozumět), jiného chovatele a až nakonec volá do odborné firmy. Mimo poslední varianty pomoci mu však každý radí něco jiného, na internetu se hledání podobá situaci, když Vás píchá v boku a snažíte se podle těchto příznaků zjistit, co Vám je (zjistíte, že trpíte asi všemi onemocněními, co jen existují). Pokud se pokusíte určit původce zvláštního chování ryb sami, první laické diagnózy nejčastěji zní asi takto: Dosedly mi na jezírko kachny a zavlekly mi tam - plísně, parazity nebo nebezpečné bakterie. Případně - soused mi tam asi vylil nějakou neznámou látku a ryby otrávil nebo mi něco do vody zanesly žáby, atd. 

Kdybychom shrnuli úvod problematického chování ryb v jezírku, každý z nás se po jeho zjištění chová a jedná dosti zbrkle. Ve stresu obvykle chybuje jak v diagnóze, tak v odstraňování příčin i léčbě. V následujících řádcích nabízíme přehled nejčastějších chyb a alespoň obecné návody na řešení. Předem zdůrazňujeme, že konzultace s odbornou firmou je vždy nezbytná. 

Časté chyby při zjištění podezřelého chování ryb 

• Když už požádáte o radu souseda, projdete diskuzním fórem nebo se k Vám dostanou rady typu „jeden pán říkal, ... a to vždycky zabere", věřte, že úspěšnost těchto rad se blíží nule.
• Určitě se snažte sami přijít na příčinu divného chování ryb, ale než cokoliv podniknete, konzultujte vše s odbornou firmou. Jak poznáte odbornou firmu? Každý obor má svoje, takže ohledně problému s rybami v jezírku vyhledejte firmu, která se jezírky a chovem ryb v nich zabývá - nejen jezírka staví a prodává vše, co k nim patří, ale nabízí a chová také okrasné ryby - čím více, tím lépe. Zdůrazněme zde, že se musí zabývat okrasnými rybami - ne rybami určenými ke konzumaci, zdůrazněme ryby v jezírkách, ne v rybnících. 
• Poraďte se dříve, než do jezírka něco nalejete nebo nasypete!

Co udělat nejdříve?

1) Snažte se uklidnit a nepanikařit. Zkuste logicky a racionálně sami přijít na příčinu, kterou Vám pak potvrdí nebo vyvrátí oslovení odborníci. V drtivé většině případů držíte klíč k řešení právě jen Vy a ve stejné drtivé většině případů, stojí za potížemi nějaká Vaše chyba! Nehledejte příčinu v okolí nebo vnějších vlivech (nepřející soused, vodní ptáci, žáby, atd.). Je to sice jednoduché, rychlé, ale věřte, že prvnotním zdrojem problémů bývá nejčastěji nějaká Vaše chyba. Přiznejte si to a o to rychleji můžete začít pracovat na nápravě. 

2) Nejprve zjistěte parametry vody v jezírku. Pomocí orientačních testovacích papírků (QuickStick 6in1) potvrdíte nebo vyvrátíte zvýšenou úroveň dusitanů (NO₂), dusičnanů (NO₃), případně uhličitanové tvrdosti vody (KH) nebo pH. Speciální nebo rozšířenou sadou testů potvrdíte nebo vyvrátíte přítomnost čpavku (NH₃). 

3) Sami přemýšlejte, od kdy problémové chování začalo nebo opačně, kdy se naposled ryby chovaly normálně. Co jste od té doby udělali nebo začali dělat kolem jezírka jinak? Nezměnilo se něco? Nedopouštíte vodu z jiného zdroje? Nekrmíte jinak nebo jiným krmivem? Věnujete se údržbě jezírka jako obvykle? Čistíte filtry stejně pravidelně? Nepřidávali jste do jezírka nové ryby? A tak dále. Nepodceňte ani malé změny a pamatujte, že nejvíc toho o Vašem jezírku víte právě Vy. 

4) Nejtěžší a zároveň nejdůležitější je stanovaní příčiny. Pokud se to podaří, cesta k nápravě může být rychlá. 

5) V případě úhynu některých ryb nebo pokud vidíte, že jejich konec je neodvratný, dejte je do PVC sáčku i s vodou z jezírka a dopravte je do nejbližšího Státního veterinárního ústavu (SVÚ), kde stanoví příčinu úhynu, vyšetří ryby na přítomnost parazitů a v případě bakteriálního onemocnění provedou kultivaci bakteríí a jejich citlivost na antibiotika. S volbou kontrétního přípravku Vám pomůžeme my nebo Váš veterinář. Nemůžete-li ryby doručit neprodleně, uložte je do chladna do doby, než to bude možné - ne do mrazáku. Počítejte s tím, že výsledky vyšetření budete mít k dispozici za 3-5 pracovních dnů, proto rychlost dodání ryb je v těchto případech základním předpokladem záchrany ostatních ryb v jezírku. 

6) Ke konzultaci u odborné firmy si připravte tyto údaje 

• hodnoty parametrů vody (NO₂, NO₃, NH₃, pH)
• objem jezírka, počet a druhy ryb
• popis projevu onemocnění - doba trvání
• technické údaje technologie jezírka - výkon čerpadel, druh filtrace
• popis chování ryb, zda přijímají potravu, detailní fotky - stačí i telefonem a podobně

Co určitě nedělat

• Do jezírka nepřidávejte bez konzultace s odborníky žádné přípravky. Nejprve se poraďte. 
• Používat univerzální širokospektrá léčiva na všechny možná onemocnění, bakterie, plísně a parazity je většinou jen ztráta drahocenného času. Právě díky univerzálnosti léčí všechno a nic, což znamená, že pravděpodobnost, že zaberou je velmi nízká. Co však tyto přípravky udělají téměř vždy je to, že zhorší podmínky pro fungování biologické části filtrování vody, kterou zajišťují také bakterie a tím se zhorší kvalita vody pro všechny (i ty onemocněním nezasažené) ryby v jezírku. Když Vám následně odborník poradí přesně cílenou léčbu vhodným léčivem nebo antibiotiky, bývá též problém s jejich aplikací, protože koncentrace použitého univerzálního přípravku může ve vodě jezírka přetrvávat a souběžné užití dvou jakýchkoliv léčiv se v žádném případě nedá doporučit!
• Najdete-li uhynulou rybu nebo rybu těsně před úhynem, nesnažte se ji rychle odstranit - je potřeba ji co nejrychleji dopravit na SVÚ.
• Pokud se Vám nezdá chování jedné až dvou ryb z mnoha, vězte, že nejlépe je jim v jezírku, ve kterém jsou. Rozhodnete-li se přesto dát problémové ryby do karanténní nádrže, nezapomeňte ji naplnit vodou z jezírka a napojit také na filtraci.

Čím to, že zdravé ryby náhle onemocní nebo ztratí vitalitu?

Otázka, která Vás při pohledu na jezírko s rybami, které mají potíže, napadne jako první.

Když pomineme problémy, které způsobila špatná kvalita vody, každé bakteriální, virové, plísňové nebo houbové onemocnění, potřebuje spouštěč. Spousta vyjmenovaných původců nemocí se v různé míře ve vodě s rybami stále vyskytuje. Občas se v neškodné koncentraci objeví i na těle zdravých ryb, aniž by jim nějak ublížili. Sterilní voda prostá choroboplodných zárodků by vylučovala i život samotných ryb. Co ale způsobí, že se situace, někdy i velmi náhle, změní k horšímu? Všechny nemoci čekají na oslabení organismu, zvláště imunitního sytému, a protože mnoho věcí v jezírku se děje jen díky Vám, čekají na Vaši chybu. Spouštěčem je tedy většinou chyba chovatele. 

Vyjmenujme ty nejčastější

• nedodržení správného postupu vypouštění nových ryb do jezírka - zejména teplotní šok nebo šok z náhlého přechodu do prostředí s jiným složením vody a pH
• zanedbávání pravidelného čištění filtrace
• překrmování, neodstraňování případného nespotřebovaného krmiva, neupravení krmné dávky vzhledem k vývoji počasí
• neproplachování potrubí nebo hadic přivádějících vodu z jezírka
• ponechání jezírka bez fungující cirkulace vody přes filtraci delší čas
• krmení ryb v jezírku bez fungujícího nebo vhodného filtru
• neodstraňování organických nečistot z jezírka

Nejčastější zdravotní problémy ryb chovaných v jezírkách

Koi

Bakteriální nákazy 

• Příznaky - krvavá místa na těle ryb, „podebrané" šupiny, krvavé vředy. Netečné ryby bez pohybu a reakcí na pohyb s ploutvemi složenými k tělu.
• Vaše reakce - rybu těsně po nebo těsně před úhynem co nejrychleji dopravit na SVÚ a podle výsledků podávat antibiotika.

Virové nákazy

- Kapří neštovice (carp pox)

• Příznaky - mléčně zabarvené léze a nárůsty na ploutvích, těle a hlavě koi. 
• Vaše reakce - protože přímá léčba neexistuje, jediná možnost je podpora imunitního systému koi. Přidáváme na krmivo vitamín C, česnekový koncentrát a betaglutan. Všechny koi nebo alespoň ty zasažené držet přes zimu ve vytápěném zimovišti. 

- Jiná onemocnění způsobená viry

• Příznaky - nafouklé tělo, odstáté šupiny, vypouklé oči
• Vaše reakce - rybu z jezírka odstraňte, protože tento stav je již neléčitelný. Přestože virová onemocnění ryb bývají ve velkochovech vysoce infekční, až na naprosté výjimky, to neplatí pro chov ryb v jezírkách. Onemocnění bývá záležitost pouze jednotlivých ryb. Léčba neexistuje. 

Rakovina koi

• Příznaky - zvolna se zvětšující boule a výdutě na těle ryb, zejména v oblasti spodní části těla. Ryby jsou, mimo těchto vizuálních projevů, aktivní a přijímají potravu. 
• Vaše reakce - léčba neexistuje, rakovina však není nakažlivá a ryby se s ní mohou dožít poměrně vysokého věku. 

Parazité

- Kapřivec rybí (argulus)

• Příznaky - cca 5 mm velcí, mléčně zbarvení parazité na těle, ploutvích a šupinách ryb. Při bližším pohledu jsou i pouhým okem vidět oči a tvar těla s ocáskem (vzhled je podobný trilobitovi). 
• Vaše reakce - podle objemu jezírka použijte přípravek Argulol

- Žábrohlísti (žaberní červi)

• Příznaky - ryby jsou bez pohybu a reakce na pohyb, shlukují se u hladiny. 
• Vaše reakce - pro potvrzení je potřeba vyšetření na SVÚ, laik je nepozná. Po potvrzení diagnózy se léčí přípravky po konzultaci s odbornou firmou.

- Kožovec rybí (ichtyoftirióza)

• Příznaky - podobné jako u žábrohlístů, ryby se navíc zvýšeně otírají.
• Vaše reakce - ani zde laik není schopen bezpečně určit, zda se jedná o tohoto parazita, proto platí stejný postup jako u žábrohlístů.

- Brousilka rybí (trichodinóza) 

• Příznaky - stejné jako u obou předchozích, včetně zvýšeného otírání ryb
• Vaše reakce - je nutné potvrzení tohoto onemocnění pomocí mikroskopu nebo na SVÚ. Parazit se likviduje přípravkem podle doporučení odborné firmy. 

Špatné parametry vody

• Příznaky - ryby jsou shromážděny v hejnu u dna nebo u přítoku vody do jezírka. „Visí" ve vodním sloupci bez pohybu. Po vyplašení se rozjedou, ale brzy se opět vrátí zpět a drží se znovu v apatickém hejnu, nepřijímají potravu.
• Vaše reakce - provést ihned testy na kvalitu vody - NO₂, NH₃, pH. Potvrdí-li se, vyměňte ⅓ až ½ vody v jezírku. Výměnu případně provádějte více dnů za sebou, až do zlepšení kvality vody. Vodu vždy nejprve odčerpejte tak, že vyčistíte filtr a vysajete celé jezírko - zásadní je zbavovat se zatížené vody s kalem, ne pouze čisté. Novou vodu pak připouštějte tak, aby nedošlo k šoku ryb následkem příliš rychlé výměny. 

Jelec jesen, amur, kaprovec čínský
Pro tyto druhy ryb platí to samé jako pro koi, s výjimkou bakteriálních a virových onemocnění, na které tyto druhy ryb, až na vzácné výjimky, v jezírkách netrpí. 

Jeseteři, veslonos, vyza
Odolnost těchto druhů ryb vůči virovým nebo bakteriálním onemocněním je téměř stoprocentní. Nejvíce problémů jim působí nedostatek kyslíku a špatná kvalita vody v jezírku.

Nedostatek kyslíku

• Příznaky - ryby jezdí těsně pod hladinou, jsou apatické, nepřijímají potravu, někdy vyjíždějí do mělčin nebo vyskakují z jezírka. Časté je plavání se špičkou nosu nebo rostra (vesla) ven z vody.
• Vaše reakce - okamžitě zvýšit úroveň hladiny kyslíku. Nejefektivněji toho dosáhnete posílením proudění vody. Přidejte další čerpadlo nebo posilte hlavní čerpadlo. Méně výhodnou, ale možnou variantou, je použití kompresoru.

Špatná kvalita vody
Mimo nedostatku kyslíku, druhá nejčastější příčina problémů v chovu jeseterů. Většinou se jedná o čpavek (NH₃), na jehož výskyt jsou tyto ryby daleko citlivější, než například koi. Čpavek je v jezírku téměř vždy spojený s překrmením ryb, takže s chybou chovatele. 

• Příznaky - malátné pohyby, apatie. Jeseteři polehávají na dně, obracejí se na bok, při plavání ztrácí orientaci a rovnováhu. 
• Vaše reakce - nejprve provést test na přítomnost NH₃. Přestože testy uvádí, že malé množství čpavku ve vodě ještě dokáží ryby tolerovat, pro chov jeseterů v jezírku musí být úroveň NH₃ nulová! Potvrdí-li se Vám testy jakéhokoliv množství čpavku v jezírku s jesetery, okamžitě vyměňte ⅓ až ½ vody v jezírku. Výměnu případně provádějte více dnů za sebou, až do zlepšení kvality vody. Vodu vždy nejprve odčerpejte tak, že vyčistíte filtr a vysajete celé jezírko - zásadní je zbavovat se zatížené vody s kalem, ne pouze čisté. Novou vodu pak připouštějte tak, aby nedošlo k šoku ryb následkem příliš rychlé výměny. V akutních případech, a pokud je to možné, lze jako první rychlá pomoc přemístit jesetery do jiné nádrže nebo jezírka. 

Jak postupovat při podezření z bakteriální nákazy

Projevy většiny onemocnění se dosti podobají a pro laika je těžké určit, co způsobilo problémy jeho ryb. Přesto, pokud se domníváte, že by potíže mohly být zaviněny bakteriální nákazou nebo jste k témuž závěru dospěli po poradě s veterinářem nebo odbornou firmou, postupujte následovně.

Jak již bylo zmíněno nejvíce zasaženou rybu nebo rybu těsně po úhynu, co nejdříve doručte na SVÚ. Rybu nebo ryby přelovte do igelitového sáčku s trochou vody z jezírka. Pokud není možné je dopravit na SVÚ ihned, uchovejte je v chladničce, ne však v mrazáku. Na SVÚ Vám mohou udělat i podrobný test parametrů vody. Potřebujete k tomu skleněnou čistou láhev o objemu 1 l s vodou z Vašeho jezírka. Při vypisování žádanky o vyšetření uveďte, že mimo testu na bakterie a následného stanovaní jejich citlivosti na antibiotika, chcete provést také vyšetření na parazity - ověříte si tím jejich případný výskyt ve Vašem jezírku. Počítejte s tím, že vyšetření a stanovaní citlivosti trvá 3-5 dnů.

Co dále s výsledky z SVÚ?
O interpretaci výsledků vyšetření požádejte odbornou firmu nebo specializovaného veterináře. Protože citlivost bakterií na antibiotika se provádí pouze účinnou látkou, je potřeba nalézt konkrétní komerční léčivo, které tuto látku obsahuje. Veterinář Vám pomůže s nalezením vhodné formy antibiotika (injekční, tekuté nebo ve vodě rozpustné), aby bylo možné je namíchat na krmivo. Odborník také pomůže s určením délky doby podávání antibiotik. 

Jak zřetelně vyplývá z celého článku, je pomoc profesionálů, ať už je to specializovaný veterinář nebo odborná firma, po zjištění onemocnění ryb ve Vašem jezírku zásadní a zcela nezbytná. 

Seznam poboček SVÚ v ČR 

Olomouc
Praha
Hradec Králové
České Budějovice 
Brno 
Jihlava
Liberec
Plzeň

Dále Vám vyšetření mohou provést v těchto zařízeních:

- Novopath s.r.o. veterinární patologie (Vrchlického 230, Čeperka)

Datum poslední revize a doplnění: