Na úvod si vyjasněme, co se vlastně považuje za koupací jezírko. Ale ne, vůbec není potřeba se zabývat názvy, jako například koupací biotop, biobazén, regenerační zóna a podobnými zavádějícími označeními a termíny. Není nutné si lámat hlavu nad kategoriemi koupacích jezírek a přemýšlet, do které bude spadat to Vaše. Opravdu se nemusíte trápit nad množstvím planktonu ve vodě, ani tím, zda jste Vaše jezírko obsypali dostatkem štěrku a zda rostliny v něm zasazené spotřebovávají dostatek živin. Co kdybychom všechny tyto, často protichůdné informace z internetu a některých knih trochu zjednodušili?
Zkusme to říct takto - koupací jezírko je nádrž, u niž se k čištění vody nepoužívá chlór nebo jiná chemie. Vody vhodné ke koupání se dosahuje mechanickým zachytáváním a odstraňováním pevných, okem viditelných částic vznikajících ve vodě a rozkladem nežádoucích látek pro lidské oko neviditelných, k čemuž se využívá činnosti vhodných druhů bakterií. Správné fungování těchto dvou způsobů čištění zajišťuje čerpadlo, které cirkuluje vodu přes UV lampu, jež čistí vodu od volné řasy a filtr, ve kterém se zachytávají pevné částice, a probíhá rozklad neviditelných látek pomocí bakterií.
Neřízeným čištěním vody u jezírek bez techniky se nemá smysl zabývat, protože takové vodní prostředí nemáte možnost vůbec ovlivňovat, a pokud i ze začátku funguje, tak jen po omezenou dobu. Jezírka s filtrací přes štěrkové lože, dle našeho názoru, také neodpovídají vloženému úsilí a financím. Štěrkový filtr v drtivé většině nelze čistit, pouze vyměnit, což vede k pracnosti, nemožnosti řízení procesu čištění vody, někdy i výměny štěrkového lože a tím i zkrácení životnosti celého jezírka. Jediný zaručený způsob filtrování vody (dobře provedený funguje neomezenou dobu u každého jezírka, na každém místě, v jakékoliv zahradě a zeměpisné poloze) je přes odpovídající externí filtry se snadnou obsluhou a čištěním.
Shrneme-li tento krátký úvod, tak u koupacího jezírka nejde o vytvoření rybníku s rákosem a planktonem na Vaši zahradě (kromě toho to díky izolační fólii ani není možné), ale o koupání ve zdravé, přírodní vodě na vlastním pozemku. Kvalitu vody i celého koupání se snažíte do co největší míry ovládat pomocí jezírkové techniky. Tato zařízení zachytávají z vody hrubé nečistoty, likvidují volnou řasu UV zářením a umožňují a podporují biologické čištění vody bakteriemi. Rozhodnete-li se svěřit do rukou odborné firmy, měla by být schopna Vám odpovědět na každou Vaši otázku, vysvětlit jak technologii stavby, tak proces čištění vody včetně délky doby jeho provozování.
Do výstavby koupacích jezírek se kvůli velkému zájmu pouští spousta firem a Vaší, bohužel jedinou možností, jak jako laik „nenaletět", je ptát se, srovnávat informace, sledovat logičnost a přesvědčivost odpovědí.
Budeme se tedy zabývat pouze jezírky určenými výhradně ke koupání nebo hlavně ke koupání. Budoucí majitelé už mají jasnou představu - jejich cílem je mít doma možnost koupání v čisté, přírodní vodě, která není nijak chemicky upravovaná. Nechtějí bazén, protože jim vadí chlór, nepřirozená barva vody nebo se jim svým celkovým vzhledem nehodí k domu, či stylu zahrady. Stále více je také, zejména mladých rodin, které chtějí žít více v souladu s přírodou, bydlet a odpočívat mimo města a jejich ruch.
Požadavky jsou tedy jasně vymezené a nyní je nutné se seznámit se vším, co výstavba a provoz koupacího jezírka obnáší. Mezi prvními informacemi, které se zákazník v naši firmě dozví, patří srovnání výhod a nevýhod vybudování bazénu a koupacího jezírka. Srovnáním se zabýváme v článku Bazén nebo jezírko?. Teprve zdolá-li zájemce o stavbu tento první pomyslný schůdek, můžeme pokročit k dalším, už konkrétnějším popisům a vysvětlením.
Filtrace pro koupací jezírka
Obligátní věta, že filtrace není nikdy dost velká, platí zcela zásadně i pro koupací jezírka. Majitel má zcela pochopitelně ty nejvyšší nároky na čistotu vody, přitom vše ale vlastně komplikuje svým pohybem ve vodě, kdy se při koupání uvolňují do vodního sloupce spousty ulpěných malých organických částic. Těmto požadavkům a zatížení je potřeba přizpůsobit velikost a kvalita filtrace.
Pro koupací jezírko se tedy volí stejné filtry jako pro jezírka s větším počtem ryb, byť by v něm žádné nebyly. Zda se koupat s rybami nebo bez rozebíráme v jiném odstavci, nicméně z hlediska filtrace je pro ně jezírko připraveno. Pokud to umožňuje finanční situace, rozhodně doporučujeme použití bubnového filtru k předčištění od hrubých nečistot. Na kvalitě vody je to zásadně vidět, mimo to použití kombinace bubnového filtru a kvalitní biologické filtrace, je pravděpodobně jediný zaručený způsob, jak se vyhnout problémům s vláknitou řasou a tím pádem i přípravkům proti ni.
Jednoznačně nejlevnější a nejlépe fungující je čerpadlové umístění filtrace, což znamená, že je postavená nad úrovní vody, na terénu. Gravitační umístění, u kterého je filtr postavený ve filtrační šachtě, téměř pod úrovní hladiny vody, je výrazně dražší (výstavba šachty, zakrytí, automatické dopouštění vody, atd.), složitější a ztěžuje údržbu. Konkrétní typy filtrů popisujeme v článcích Filtry, filtrační materiály a biologické čištění vody, kde si můžete vyhledat velikost a typ vhodného komorového či bubnového filtru. Jak jsme již zmínili, vybíráte filtry pro jezírka s rybami, ať už tam budou nebo ne. Pouze pro opravdu velká koupací jezírka (300 m3 a více), u kterých by komorová filtrace byla nejen prostorově příliš veliká, ale i finančně nákladná, lze pro biologickou filtraci vody využít štěrkových částí jezírka, které jsou zvlášť pro tento účel vytvořeny, dají se alespoň základně odkalovat a voda, která je přes ně čerpadly hnána, prochází nejprve vždy patřičně výkonným bubnovým filtrem. Objem těchto štěrků by se měl blížit ½ objemu vody.
Nejlepším možným způsobem ale je návštěva na naši prodejně, kde Vám vše vysvětlíme, předvedeme a navrhneme odpovídající filtraci.
Ukončení okrajů koupacího jezírka
To, že jezírko bude využíváno hlavně ke koupání, ovlivňuje i způsob, jak ukončit jeho okraje. Nejprve si shrňme požadavky a praktické zkušenosti s koupáním dospělých, ale také dětí v bazénech a přírodních koupalištích.
Začněme tím, co preferují dospělí:
Většina koupacích jezírek je ale budovaná kvůli dětem, rozhodně bychom tedy neměli zapomenout, co zajímá je:
Po srovnání všech požadavků obou skupin uživatelů můžeme jako nevhodné označit zakončení okrajů jezírka štěrkovými mělčinami, jako naprosto nevhodné, potom pravidelné betonové vestavby obklopené mělkou vodou nepravidelného tvaru (pokud odmyslíme, jak nepřirozeně takové jezírko vypadá). Použijete-li štěrk pro ukončení okrajů jezírka, potom tyto zóny minimalizujte a jejich hloubku udělejte co nejmenší. Na dně a stěnách se štěrku (kačírku) pochopitelně vyhněte úplně. Chůze přes kačírek do tzv. koupací části je už po krátkém čase po spuštění jezírka velmi nepříjemná. Víří se tím usazeniny a jemné bahno se tlačí mezi prsty u nohou. Vystoupení z vody do těchto okrajových částí přináší stejný efekt, což vše platí i pro děti. Zcela zásadní problémy široké štěrkové zóny však nastanou při údržbě jezírka. Protože se na údržbu hluboké části (vysávání, práce s kartáčem, či dnovou síťkou) neni možné dostat jinak, než že vstoupíte do vody, mohou být tyto práce, mimo nejteplejší období, minimálně nepříjemné, ovšem spíše jde u nich přímo o zdraví.Při údržbě jste totiž nuceni stát v často ledové vodě. Z tohoto pohledu taktéž odpadají i nevyzděná jezírka, která mají pozvolný nebo stupňovitý skon bočních stěn. Nutný požadavek na prostor pro plavání nehovoří také pro jezírka s koupací a nekoupací částí - ke koupání se vždy využívá celý objem jezírka.
Jak by mělo vypadat ukončení okrajů, které zahrnují všechny zmiňované nároky?
Základem jsou vyzděné, kolmé stěny. Velmi výhodné je molo (dřevěné, kamenné bloky) obepínají krátkou stranu jezírka s největší hloubkou, ale nejen to. Pro koupací jezírka je nejvhodnější, pokud je molo i z jedné nebo obou dlouhých stran, případně kolem celého jezírka. Zvyšuje to využití pro děti i dospělé, usnadňuje vstup i výstup z vody, umožňuje skákání a podstatně usnadňuje údržbu i přístup k jezírku. Rozhodnete-li se pro toto řešení, dozdíte potom betonové tvarovky v místě, kde bude molo až těsně (cca 3 cm) nad budoucí hladinu. Samotné molo by mělo být vyrobeno z vhodného druhu dřeva. Jednoznačně bezkonkurenční jsou dřeva z tropických krajin.
Jiný možný způsob je ukončení vyzdívání pod úrovní hladiny, kdy fólie natažená přes hranu betonových tvarovek pokračuje mimo obvod jezírka a poté kolmo nahoru. Těsně nad hladinou je přivařená k poplastovanému pásku, který je připevněný na konec lemovky 25 cm. Do takto vytvořeného prostoru, zaplaveného vodou, je možné následně položit například pravidelně opracované kamenné bloky, podle jejichž šířky a výšky se dá ukončení vyzdívání a šířka prostoru na míru vytvořit. Viditelná vodní hladina je u tohoto způsobu cca 3 cm pod horní hranou kamenných bloků a jezírko se dá díky nim čistou nohou obejít, skočit z nich do vody nebo vystoupit na břeh. Takto vytvořené ukončení je možné doplnit o prostornější dřevěné molo obepínající pouze krátkou stranu s největší hloubkou. To samé platí, i pokud se rozhodnete do vytvořeného prostoru položit menší kameny s minimální štěrkovou zónou s rostlinami nebo bez.
Proudění a průtok vody v koupacím jezírku
Často podceňované a přitom zásadní. Nejen u koupacích jezírek se často nedodržuje patřičně silné proudění vody a její výměnu přes filtr. Nejčastěji k tomu vede snaha ušetřit náklady za provoz čerpadel. Bohužel právě zde se šetřit nevyplatí. Průtok vody jezírkem se váže na jeho objem a je zcela jasně daný. Ideální je 1x za hodinu, minimální potom 1x za 2 hodiny. Znamená to tedy, že například správně zvolené čerpadlo nebo čerpadla pro jezírko o objemu 50 m3 mají optimální výkon 50.000 l/hod., minimální výkon 25.000 l/hod. To ovšem pouze tehdy, pokud nezapočítáme ztráty způsobené průtokem vody hadicemi, koleny, ohyby a UV lampou. Pokud bychom je zohlednili, tak se ideální výkon posune na 60.000 l/hod. (nebo 2 x 30.000 l/hod.). Pro stejný objem modelového jezírka je minimální průtok vody (1 x za 2 hodiny) 25.000 l/hod. Opět ale musíme započítat ztráty, takže se s minimálním průtokem dostaneme na 30.000 l/hod. Zatímco u menších jezírek jsou tyto průtoky poměrně snadno dosažitelné, u větších se jim alespoň snažíme co nejvíce přiblížit.
Nedostatečný průtok vody jezírkem způsobí 3 zásadní problémy s jeho fungováním:
Dosáhnout nebo se alespoň přiblížit ideálnímu průtoku vody jezírkem, tedy použít dostatečný výkon čerpadla nebo čerpadel, je tedy možná o něco energeticky náročnější, ale rozhodně Vám výrazně sníží objem nutné údržby, omezí potíže s řasou a projeví se i v bezproblémovém fungování jezírka.
Nasávání vody
Pro koupací jezírka připadají do úvahy 3 způsoby nasávání vody:
Čerpadlo 12 V
Koupat se můžete vlastně v každém jezírku. To koupací se dá v mnoha směrech přizpůsobit, ale opravdu zásadní rozdíl mezi běžným a koupacím jezírkem je v umístění čerpadla, respektive jeho připojovacího kabelu a místa, kde z čerpadla vychází. Většina jezírkových čerpadel totiž pracuje s napětím 230 V, což je, z hlediska možného úrazu plavce, zakázáno. První možnost, jak splnit požadavky na bezpečnost koupání, je použít čerpadlo, které pracuje s bezpečným napětím 12 V. Toto řešení, však není příliš šťastné a to proto, že k použití čerpadla s nízkým napětím by neměl být vůbec důvod.
Předpokládáme-li, že koupací jezírko má objem větší než 20 m3, víme, že pro tato a větší jezírka platí již nutnost nasávání vody z dnové vpusti (guly). Dnová vpusť je vždy napojená na čerpadlovou šachtu, případně gravitačně umístěný filtr. V obou těchto případech je čerpadlo umístěné nasucho (poslední suchá komora šachty nebo je za filtrem mimo vodu), takže nehrozí úraz elektrickým proudem a tudíž není nutné používat čerpadlo 12 V. Umístění čerpadla 12 V přímo do většího jezírka než 20 m3, je naprosto nevhodné. Otvory v krytu čerpadla nebo sacího koše, které mají pouze 8 mm podstatně brzdí nasávání vody a všechny nečistoty větší než 8 mm, zůstávají v jezírku.
Dalším limitujícím faktorem pro čerpadla 12 V jsou omezené možnosti jejich výkonu. Běžná nabídka končí přečerpávací schopností 12.000 l/hod., pouze jedna řada čerpadel dosahuje výkonu 20.000 l/hod., je však poměrně nákladná, což při použití více čerpadel pořízení i provoz zbytečně prodražuje.
Gravitačně umístěný filtr
Druhou zmiňovanou možností, jak se vyhnout umístění kabelu čerpadla přímo do vody, je napojení filtrace přímo na dnovou vpusť a gravitační skimmer. Filtr je tedy instalovaný do vystavěné filtrační šachty, téměř pod úroveň hladiny vody a čerpadlo namontované nasucho za vývod z filtru z něj odebírá vodu. Gravitační zapojení filtrace s sebou nese poměrně dosti nevýhod (popisujeme je v článku Ukázky různých zapojení a umístění filtrace), takže ani tento způsob není ten nejlepší.
Čerpadlově zapojený filtr
Nasávání vody dnovou vpustí přes čerpadlovou šachtu, představuje jednoznačně nejvýhodnější způsob pro koupací, ale i běžná jezírka. Čerpadlo je namontované do poslední suché komory šachty, takže splňuje podmínky provozu pro koupací jezírka. K výhodám patří možnost přidání dalších až 3, u větších typů šachet, i více čerpadel, velká kapacita čerpadlových šachet z hlediska průtoku vody, snadná a levná instalace i provoz.
Návrat vody do koupacích jezírek
Obecně je u všech jezírek voda nasávaná zprostřed krátké strany s největší hloubkou, která je z místa nejčastějšího pohledu na jezírko dole pod Vámi. Zpět se voda vrací z protější krátké strany s nejmenší hloubkou, takže nepřetržitě proudí „nadlouho" jezírkem. Tečka. Co víc napsat, změnit nebo zdůraznit pro koupací jezírka? Něco by se přeci jen našlo...
Aby se co nejvíce nečistot, které v jezírku neustále vznikají a pohybují se vodním sloupcem, dostalo do filtrace, je u koupacích jezírek zvláště podstatné, co nejlépe vyřešit místo a způsob, jakým se voda vrací zpět z filtrace. Samozřejmě platí, že voda vtéká z protější krátké strany, ale nejen to. Optimální by bylo, aby tento přítok, pokud možno, obsáhl celou šířku krátké strany a proudění vody tak probíhalo v celém objemu jezírka. Jak na to?
U jezírek nepravidelného tvaru (rohlík, hruška, elipsa, osmička) se krátká strana se zpětným přítokem dělá vždy užší, ideálně trychtýřovitého tvaru, takže proud o patřičné síle začíná v jeho nejužší části a postupně se rozlévá po celé šířce jezírka. Tvar jezírka se tedy řeší i s ohledem na návrat vody.
Horší je to u koupacích jezírek obdélníkového tvaru, které mají obě krátké strany stejné šířky. Zde pochopitelně není možné, aby voda vytékala ze zúženého místa. Rozšířit proud vracející se vody je možné tak, že se hadice nebo potrubí rozdělí na 2 či 3 „větve" osazené regulačními šoupaty a voda se vrací z krátké strany na více místech. U koupacího jezírka s molem kolem celého obvodu nebo prostě u těch, jež mají molo i nad přítokovou krátkou stranou, lze pro návrat vody využít i speciální nerezový vývěr. Zjednodušeně řečeno se jedná o nerezový box kónického, rozšiřujícího se tvaru, který je možné připojit v nejužším místě na hadici nebo potrubí 110 mm. V nejširší části boxu se vracející se voda rozleje do široké a úzké štěrbiny. Výška této štěrbiny odpovídá výšce podkladového hranolu prken mola a prkna jeho horní plochu pokrývají, takže je vidět pouze přední otvor nerezového vývěru, kterým vytéká voda zpět do jezírka. Jiný možný způsob návratu vody je vytvořením běžného vývěrového místa přímo v terénu nebo jeho vyzděním a izolací fólií. Tvar vývěru je pravidelný čtvercový nebo obdélníkový s nižší stranou, kterou voda přetéká zpět. Umisťuje se do rohů nebo do středu návratové krátké strany s nejmenší hloubkou.
Rozhodně nedoporučujeme řešit návrat vody z filtrace přes potok, vodopád nebo kaskádu. Filtr je zbytečně umístěný výše nad hladinou, což prodražuje provoz. Průtok vody sluncem rozpálenými kameny ohřívá vodu a zvuk vracející se vody může v noci rušit spánek majitele (téměř vždy ale ruší spánek souseda) a protože se přes tyto prvky vrací voda z filtru, nemůže ji majitel jednoduše po stížnostech vypnout. Dále se nedá doporučit provedení vtoku zpět se vracející vody umístěným pod vodní hladinou. Často se s ním setkáte právě u pravidelných moderních jezírek, kde bývá problém s místem a způsobem zpětného vtoku vody. Voda, vracející se z většiny filtrů gravitačně (samospádem), u tohoto způsobu zapojení narazí do masy vodního sloupce ještě před svým vstupem do jezírka v úzké přívodní trubce nebo hadici, což způsobí přibrždění a rozptýlení vracející se vody. Na první pohled jezírko s podvodním přiváděním vody funguje a nasávanou vodu žene čerpadlo přes UV lampu a filtr zpět do jezírka (co se nasaje, musí se i na druhé straně vrátit). Zkušenosti z praxe i logika bohužel říkají něco jiného. Voda se u tohoto návratu v objemu jezírka pouze vyměňuje, ale proudění mezi místem vtoku a místem nasávání vody není žádné. Opět se to projeví na zvýšení množství usazenin, práce a potíží s řasami.
Hloubka a sklon dna koupacího jezírka
Pokud jste dočetli až sem, už víte, že koupání se u koupacího jezírka dá hodně věcí přizpůsobit a upravit. Nejinak je tomu i s jeho hloubkou. Z pohledu hlavního účelu, to znamená plavání, platí pro prostor s největší hloubkou (krátká strana pod Vámi), hloubka vody 180 - 250 cm (ne více z důvodu dosahu běžných vysavačů). Protější krátká strana s návratem vody z filtru je pak minimálně 150 cm hluboká. Přestože protilehlá strana je nejmělčí část jezírka, hloubka 150 cm je nutná proto, aby se plavec mohl při plavání na podél ve vodě otočit, aniž by si musel stoupnout na dno, nebo se bál, že se uhodí do holeně nebo kotníku o dno. Dostatečná hloubka jezírka zajistí také jeho nepřehřívání v létě (teplá voda je pro plavce sice příjemná, avšak ideální pro růst řas) a naopak neprochlazování přes zimu.
Poměrně velkého spádu dna se není potřeba nijak obávat. Za prvé se tento spád rozloží na plochu dna, takže si ho při pohledu shora ani nevšimnete, za druhé po dně nechodíte a pro občasné stoupnutí při koupaní, sklon nehraje roli. Směr spádování je od přítoku ke straně se sáním, kde veškerý spád celého dna končí u dnové vpusti. Vyspádované dno tedy plavci nijak nevadí, ale zásadně a kladně ovlivní pohyb nečistot od přítoku k sání.
Jakékoliv stupně, podesty s rovným dnem nebo dokonce kačírek a kameny na dně nemůžeme rozhodně doporučit. Co na rovné dno bez spádu usedne nebo se tam vytvoří, to už proud vody nezvedne a eventuální kameny nebo štěrk na dně brání pohybu nečistot k sání už úplně.
Vstup do vody koupacího jezírka
Krátký rozběh, odraz, zavřít oči a skok. Šipka nebo „prdeláč" - vždyť je to jednoduché. Tedy alespoň pro děti a některé dospělé v parném dni. V ostatních případech může být vstup do koupacího jezírka docela problém. Drobný a jemný povlak, který pokrývá, na rozdíl od bazénu, všechny plochy pod vodní hladinou, je kluzký. To, jak moc klouže, závisí od množství světla dopadajícího na vodní hladinu, teplotě vody, ročním období, atd. Ale s kluzkostí je třeba počítat. Asi namítnete, že jste přeci v různých fotogaleriích viděli spoustu koupacích jezírek, do nichž vedou schody. Ano, to je pravda, ale podle našeho názoru a praxe, majitelé či realizační firmy záhy přijdou na nepraktičnost tohoto řešení. Po většinu sezóny se dá po schodech sestoupit do vody krajně nepohodlně a kluzkost působí problémy, ať už jsou schodnice vytvořené z jakéhokoliv materiálu. U některých jezírek můžete vidět na stěně vedle schodů madlo, které pod úhlem zabíhá do vody. Což ale vypadá, řekněme zdvořile, hodně zvláštně. Udržet esteticky přijatelné vodorovné nášlapy schodů je v podstatě nemožné.
Jak se tedy bezpečně a pohodlně dostat do vody? (Neplatí pro děti, které se řídí vlastními pravidly :) ). Ideální je dřevěný žebřík (neboli schůdky s madly). Nejčastěji je vyrobený ze stejného materiálu jako molo, k němuž se také většinou upevňuje. Dá se použít i kovový žebřík, ale dřevo, jako materiál, se k jezírku přeci jen hodí lépe. Instalujeme je do hluboké části jezírka, aby se ke schůdkům dalo doplavat a nebylo nutné se vodou brodit - opět to klouže. Tenkým povlakem se pokryje samozřejmě i povrch tohoto žebříku, ale jednak jsou jeho stupně úzké, jednak se vystupující plavec drží postranních madel.
Čím větší část obvodu koupacího jezírka pokrývá, byť úzké molo, tím je to z hlediska koupání lepší. Usnadní to vstup i výstup z vody a to nejen pro děti. Molo je výhodou i při údržbě jezírka, když jej obcházíme s vysavačem, dnovou síťkou nebo kartáčem. A naopak, koupací jezírka k nímž přiléhá po obvodu trávník, kůra, štěrk a jiné povrchy, které i při údržbě brání přistoupit až k okraji jezírka, nejsou uživatelsky příliš šťastně řešeny.
Bahenní a vodní rostliny v koupacím jezírku
Máte rádi bahenní rostliny? Baví Vás jejich pěstování? Nevadí Vám, že Vám přidají práci s jezírkem? Jestliže to tak je, potom si okraje koupacího jezírka osázejte dle libosti. Že Vám rostliny nic neříkají? Nechcete bahenní rostliny, baví Vás víc okolní zahrada? Máte vybudované koupací jezírko tím nejlepším způsobem, takže ani vlastně nemáte příbřežní zóny, které by bylo možné osadit? Pak tam žádné bahenní rostliny nedávejte! Nemusí tam z žádného důvodu být - je to pouze na Vás. Jezírko musí dobře fungovat, ať už je rostlinami hustě osázené, či nikoliv. Čistota a kvalita vody je udržována filtry, čerpadly a UV lampami.
Bahenní rostliny mohou doplnit i jezírka bez štěrkových okrajů. V těchto případech se zasadí do pevných plastových, někdy betonových nádob. Kontejnery s rostlinami stojí na předem pro ně vytvořených stupních na okraji jezírka, někdy jsou umístěné i mimo vodu v jeho blízkém okolí. Používáme k tomu uzavřené nádoby bez jakýchkoliv otvorů, koše nejsou vhodné, protože se zemina dostává přes stěny do vody a ovlivňuje její kvalitu. V koupacích jezírkách musí být stabilita nádob volená s ohledem na rázové vlny, které vznikají při koupání.
Malou výjimku tvoří snad jenom lekníny. Jako vodní, nikoliv bahenní rostliny, vyžadují pevnou nádobu a také prostor ve vodním sloupci a na hladině. V případě, že už před stavbou koupacího jezírka víte, že v něm lekníny chcete, připravte pro ně na dně, uprostřed méně frekventované dlouhé strany zvýšený stupeň. Jeho šířka i délka by měla odpovídat rozměru nebo rozměrům leknínových nádob. Výška stupně je taková, aby po odečtení výšky nádoby zůstával k hladině maximálně 1 m. Odolné stonky a listy vzrostlejších druhů leknínů takovou hloubku zvládnou a jejich umístění ke kraji omezí kolize rostliny a plavce. Obecně je však nutné napsat, že koupací jezírko není příliš vhodné pro pěstování leknínů.
Ryby v koupacím jezírku
Mimo koupací sezónu ryby sice svým neustálým pohybem zviřují ulpěné nečistoty zejména ze dna a pomáhají tak filtračnímu procesu (přirozeně také oživují jezírko), ale tím jejich pomoc koupacímu jezírku končí.
Pokud pomineme možnost, kdy se do koupacího jezírka umístí jedna ryba - koi, karas, jesen, které se nikdy nekoupí kamarád a která se nekrmí, přináší ryby už jen problémy. Díky krmivu a všem odpadním látkám, které vznikají v důsledku jejich metabolismu (čpavek, exkrementy, atd.), se zvyšuje významně množství těchto látek ve vodě, což podporuje růst řas. Větší množství nečistot, které je potřeba zachytávat a rozkládat zvyšuje pracnost údržby jezírka a požadavky na kvalitu filtrace. Problémy, zejména s vláknitou řasou, s sebou přináší nezbytnost použití některého z přípravků proti ni. Účinné přípravky jsou všechny založeny na chemické bázi, a pokud se opravdu majitel jezírka chce koupat v přírodní, nijak neupravované vodě, zvyšuje si umístěním ryb pravděpodobnost, že se nejspíše některému z přípravků proti vláknité řase nevyhne. Vše tedy záleží na citlivosti a vnímání majitele. Z hlediska filtrace je ale dobře udělané koupací jezírko na ryby připravené, a to včetně filtrační techniky. Ryby do něj lze kdykoliv dát nebo je z něj kdykoliv odstranit.
Ryby, běžně se vyskytující v jezírkách, nepředstavují pro plavce žádný problém. Koi, jeseter, kaprovec, amur, či veslonos ho nemohou nijak ohrozit. Pro citlivější jedince může být pouze nepříjemný nechtěný dotyk ryby při plavání. U koupacích jezírek s rybami není vhodný rychlý vstup do vody a skákání, protože náhlý stres může být příčinou vyskočení ryb a nepřispívá ani k jejich dobrému zdravotnímu stavu.
Pokud už od začátku víte, že se budete s rybami koupat, filtrace je na to připravená a Vy upravíte pouze výkon UV lamp - pro jezírka s rybami platí výkon 3 W na 1 m3 vody v jezírku.
Řasy v koupacím jezírku
Řasy - nutná daň za nepoužívání chlóru. Tuto daň splácí každý, kdo má koupací jezírko. Větší či menší problémy Vás čekají s vláknitou řasou a hustou, avšak nesoudržnou a nepřirostlou chomáčovitou řasou. Jak už jsme zmiňovali v předchozích kapitolách, ryby podstatně zvyšují pravděpodobnost jejich růstu. Zda si je do jezírka majitel dá, ponechme tedy na jeho zvážení a věnujme se dále jezírkům bez ryb.
U jezírek bez ryb je pravděpodobnost růstu řas téměř o 100% nižší, nicméně stát se to může. Předpokládejme nyní, že se stavitel jezírka vyhnul všem častým školáckým chybám - nedostatečná filtrace, špatně ukončené okraje, kdy voda z okolí vtéká při dešti do jezírka, špatně nastavený poměr sání, kdy hladina saje víc než dno, přicpaný přívod vody ze dna, atd. Vyjděme z toho, že je vše, jak má být a přesto se objeví řasa. Volná řasa to být nemůže, UV lampa je správně zvolená a je v provozu 24 hodin, takže přichází do úvahy vláknitá nebo chomáčovitá řasa. Co teď? V první řadě odhalit příčinu. Nevíte-li si rady, obraťte se na poradenství odborné firmy. Rady na internetu, od souseda, od kamaráda, který je rybář, takže tomu musí rozumět, zavrhněte jako první - zde se, až na vzácné výjimky, správné rady nedočkáte.
Po odhalení příčiny, proč se problémy s řasou objevily, ji co nejrychleji odstraňte. Použijte k tomu jezírkový vysavač a snažte se odsát, jak povlak ze dna, stěn či štěrku, tak co nejvíce i řasu samotnou. Podle potřeby to udělejte i více dnů za sebou a poté vyčistěte filtraci i mimo pravidelný měsíční cyklus. V případě, že ani po mechanickém odstraněni řasy a povlaku nedojde ke zvládnutí řas, nezbývá než, opět po dohodě s odbornou firmou, použít některý z přípravků proti vláknité řase. Účinný přípravek je ale vždy na chemické bázi, a Vašim cílem by mělo být se mu vyhnout, případně ho použít jen, pokud je to nezbytně nutné. Tato nezbytná nutnost by ale měla nastat maximálně jednou až 3x za sezónu nebo vůbec. Pakliže ho používáte častěji, nepřišli jste na příčinu růstu řas.
Tip:
Přírodní cesta likvidace vláknité nebo chomáčovité řasy je v podstatě jen jedna. Nejsou to žádné zaručené bakterie, ani enzymy, ani skalice modrá, ani měď, ani peroxid, ani Savo, ani vápno, ani ozón, je to, jak je napsáno, přírodní cesta a platí jen pro zahradní jezírka bez bahenních rostlin a leknínů! Je to sůl - jedlá, čistá, bez aditiv (fluor, jód). V naši firmě ji máme vedenou pod názvem Jezírková sůl. Dávkování pro koupací jezírko je 3 - 5 kg na 1 m3. Nerozpuštěná se rozsype po ploše jezírka. Úroveň koncentrace můžete kontrolovat pomocí testeru na obsah soli po dobu problémů s řasou nebo sůl použít jednorázově. Výše popisovanou úroveň soli sice při koupání mírně pocítíte na kůži, ale není nutné se po koupeli osprchovat. Možná Vám sůl zabere, možná ale taky ne. Záruka na to není. Není to ale chemický přípravek a Vy ho zkoušíte opravdu jen v případech nouze.
Brouzdaliště pro děti
Nevyplatí se. Srovnání délky doby, na kterou si jezírko pořizujete a množství práce s údržbou brouzdaliště a doby, po kterou bude dětmi využívána, nevychází pro brouzdaliště vůbec dobře.
Argumenty, proč se nezabývat brouzdalištěm:
Něco jiného je vytvořit dětem brouzdaliště jako vodní prvek. Může být umístěný u jezírka, případně spojený s ním, ale stejně tak i dále v zahradě nebo u domu. Vodní prvky jsou vždy napojeny na zvláštní čerpadlo, které cíleně a pouze na zvolenou dobu zaplavuje prostor pro brouzdání a hry nejmenších dětí. Po vypnutí čerpadla se voda z těchto míst vrací zpět do rezervoáru, případně jezírka a prostor brouzdaliště vysychá. Jakmile děti odrostou a ztratí o tyto hry zájem, může původní brouzdaliště, po menších úpravách, zpestřit zahradu nebo okolí jezírka o zajímavý vodní prvek.
Údržba koupacího jezírka
Po spoustě možná méně záživných kapitol se konečně dostáváme k tomu, co urřitě zajímá každého, kdo uvažuje o koupacím jezírku. Takže, co všechno, jak často a jak moc budete muset dělat?
Nejprve je bohužel nutné odmítnout všechny, jistě lákavé informace o samočistících, samofungujících přírodních jezírkách, která se postaví a majitel se pak prostě jen koupe, aniž by se staral o údržbu, filtry, čerpadla, atd. Tyto bláboly různých realizačních firem a jednotlivců, za nimiž zůstává plno zoufalých zákazníků, již zvolna z internetu mizí. S provozováním jezírka je to, stejně jako v mnoha jiných oborech, něco za něco. Pokud bychom srovnali bazén a jezírko, potom to, že nechcete, ale ani nesmíte k čištění vody použít chlór, je potřeba do určité míry odpracovat. V živé vodě koupacího jezírka totiž neustále něco vzniká, zaniká, usazuje se, vznáší se ve vodním sloupci a plave na hladině. Tento většinou organický materiál je potřeba pravidelně odstraňovat jak z filtrace, tak z jezírka.
Čištění filtrace
U drtivé většiny filtrů, které se používají pro jezírka do cca 200 m3, netrvá jejich čištění déle než hodinu. Tedy, když se pravidelně dělá. Pokud budete dodržovat interval čištění 1x za měsíc, vyhnete se potížím jak se zaneseným filtrem, tak s následným špatným fungováním jezírka. Vzhledem k objemu jiných prací je pravidelné čištění filtru snadné a nezabere Vám mnoho času. Zanedbávání čištění filtru vede k tomu, že majitel jezírka potom touto činností stráví půl dne a rozklad hrubých nečistot, které zůstávají delší dobu ve filtru, ovlivní kvalitu vody a růst řas v jezírku.
Vysávání, kyslíkový čistič
Nejčastější a pravděpodobně nejotravnější část údržby. Je těžké říct, jak často vysávat - jednak je každé jezírko originál, jednak to záleží na ročním období, množství rostlin, případných ryb, atd. V nejteplejší části sezóny to může být klidně i 2x týdně, na jaře a na podzim zase naopak 1x za 2 měsíce. Nejpřesnější označení doby, kdy je třeba Vaše koupací jezírko vysát, zní - podle potřeby. To se sice zdá být jako široký pojem, ale opravdu to tak je. Při koupání, procházení kolem nebo odpočívání u vody kontrolujte stav usazenin na dně, stěnách i na okraji a určete si sami dobu vysávání. Platí lépe ihned, nežli později.
Kyslíkový čistič se dá použít zejména při čištění okrajových štěrkových částí. Jedná se o stále stejnou chemickou látku, která se prodává pod různými názvy (aktivní kyslík, peroxid, attack pond, atd.). Po dopadu sypkého granulátu na dno se tato látka zaktivuje, nabalí na sebe okolní nečistoty a poté i s nimi vyplave na hladinu. Doporučujeme si takto zvedat na hladinu vždy jen určitou část usazenin, protože ihned po vyplavání je nutné je posbírat jemnou síťkou na řasy, což by se při plošném posypání celé hladiny jen těžko stihlo. Z našeho pohledu se však používání této, sice relativně neškodné, ale přece jen chemie, lze vyhnout vysáváním a použitím dnové síťky a u našich jezírek ji nepoužíváme.
Čištění dnovou síťkou, kartáčem
Co se nepodaří ze dna nebo stěn odsát, na to použijeme dnovou síťku. Teleskopickou tyč, ke které je síťka připojena, uchopíme, jako bychom skákali o tyči, odhadneme správný sklon a pohybem síťky, respektive její tvrdou přední hranou se snažíme seškrábat zbylý povlak po vysávání. Teprve co nešlo síťkou, můžeme dokončit dnovým kartáčem připevněným ke stejné univerzální tyči. Práce doporučujeme provádět přesně v tomto pořadí. Při používání vysavače, dnové síťky i kartáče oceníte provedené obezdění stěn i vybetonování dna. Po fólii s pevným a hladkých podkladem budou tyto nástroje krásně klouzat, práce bude efektivní a hlavně proveditelná.
Údržba bahenních rostlin
Jak jste se mohli dočíst, v koupacím jezírku rostliny být mohou, ale nemusí. Je jen na jeho majiteli, jakou variantu zvolí. Udržovat okraje jezírka zarostlé kytkami je pochopitelně pracnější, je třeba odstraňovat uschlé části rostlin, před zimou zkracovat všechny nadzemní části rostlin a výsadba ve štěrcích také stěžuje jejich čištění vysáváním. Odměnou za tuto práci navíc může být na druhé straně vzhled jezírka podle Vašich představ.
Proplachování dnové vpusti a skimmeru
Stejně jako u čištění filtrace i zde pravidelnost zajistí bezproblémový chod nasávání vody a celého jezírka. Jedenkrát za měsíc doporučujeme v čerpadlové šachtě za chodu čerpadla uzavřít přívod ze skimmeru i dnové vpusti a v momentě, kdy čerpadlo vybere téměř vodu ze střední části šachty, do které tyto přívody vedou, jedním tahem zvedeme šoupě uzavírající přívod ze dna. Rázová vlna z potrubí vynese případné nahromaděné kameny a jiné předměty, které se zachytí na nerezové mřížce, odkud je snadno odstraníme. Postup proplachování podle potřeby zopakujeme. Částečně zanešené přívodní potrubí bývá častou příčinou růstu řas a usazenin u všech jezírek.
Údržba UV lamp a čerpadel
Čištění trubice z křemíkového skla, která odděluje zářivku od vody, patří mezi základní povinnosti majitele jezírka a provádí se, stejně jako výměna samotných zářivek, 1x ročně. Obdobně 1x ročně odstraňujeme vodní kámen, který může být usazený mezi rotorem a statorem čerpadel. Postup čištění je přesně popsán ve speciálním článku k UV lampám a čerpadlům.
Zazimování a jarní rozběh
I s těmito pracemi je potřeba počítat a podrobněji je popisujeme v článku Příprava zahradního jezírka na zimu a zimní provoz a Jarní spuštění jezírka.
Koupací jezírka s chlórem či solí
Pro takto provedená koupací jezírka nebo spíše bazény neplatí, mimo kapitoly Velikost, tvar, orientace a ukončení okrajů koupacího jezírka, nic z napsaného. Tyto hybridy se navenek tváří jako jezírka, jsou vyzděná s vybetonovaným vyspádovaným dnem, vyvařená z fólie a zapracovaná do okolní zahrady. Avšak, protože čistá voda je udržována chlórem nebo vysokou úrovní soli, je potřeba se s volbou technologie obrátit na firmy zabývající se stavbou a provozem bazénů. Je nutné se smířit s tím, že barva vody bude nepřirozeně modrá a že zde nemohou být žádné bahenní, ani vodní rostliny a ryby. Pokud to majitel akceptuje, lze ale vybudovat i takové „jezírko".
Přípravky pro koupací jezírka
Zde dovolte trochu odbočit a navázat na část v článku o údržbě koupacích jezírek. Zde je v úvodu nepříliš lichotivá poznámka o tzv. samočistících jezírkách a firmách, které je budují. Několikrát za sezónu se při diskuzích s různými zákazníky dostaneme do situace, kdy se během vysvětlování, jak by mělo jezírko fungovat, zákazník ohradí s tím, že on má doma samočistící jezírko a to mu funguje. A opravdu, na fotkách, které ukazuje na mobilním telefonu je vidět čistá, krásně průhledná voda. Jak je možné, že občas fungují i ta jezírka, ve kterých by, podle naší praxe, měla být zelená voda, a která by ke koupání rozhodně lákat neměla? Tato záhada může mít dvě vysvětlení. První může být fakt, že občas se v našem oboru opravdu vyskytne abnormalita a nám nezbývá, než připustit, že nás matka příroda opět převezla. Tento důvod znamená drobnou prohru pro nás (i když nás učí potřebné pokoře), ale pro zákazníka je výhrou. Opačně je tomu u druhé možné příčiny. Poměrně často se majitel samočištícího jezírka zmiňuje o pravidelném přidávání bakterií a přípravku. Jistě, přidávání bakterií je v pořádku, proč ne. Ale ty samy by na čistou vodu v jezírku nestačily. Takže přípravek. Zákazník není schopen specifikovat, o jaký přípravek se jedná, dostal ho od firmy, která mu koupací jezírko postavila a dle doporučení ho tam dále kupuje. Takové „samočistící jezírko" potom láká ke koupání díky většinou síranu měďnatému (skalici modré) nebo mědi, které bývají nejčastěji součástí těchto „snadno a rychle" preparátů. Důvod, proč uvádíme tuto část z praxe, je právě přípravek, který zákazník do jezírka aplikuje, aniž by věděl, co a proč tam pravidelně přidává, jaké to má složení a v čem se tudíž koupe.
Koupací jezírko se, mimo jiné, od běžného bazénu liší právě v tom, že cílem je nepoužívat žádné přípravky, ani chemii. Koupat byste se měli v přírodní vodě bez nich. Věřte, že to jde, ale pokud už Vám někdo doporučuje nějaký zaručený neškodný prášek nebo zelenou vodičku, ptejte se - za své zdraví jste zodpovědní jenom Vy sami.
Přejeme Vám co nejméně problémů s řasou a co nejvíce koupacích dnů.
Datum poslední revize a doplnění: