Zdravotní problémy ryb

I dokonale zbudované zahradní jezírko se správnou filtrací, cirkulací a hloubkou vody zůstává pro ryby nepřirozeným, uměle vytvořeným prostředím. Přestože se pomocí techniky snažíme přírodní procesy v něm využívat a řídit, dosáhnout v jezírku stabilního, vyváženého životního prostředí pro jeho obyvatele, je velmi těžké.

Díky malému objemu a poměrně rychlému proudění vody v jezírku se všechny změny a zásahy rychle projeví. Zejména náhlá, šoková změna kvality, složení nebo teploty vody má neblahý vliv na imunitu ryb. Přirozenou odolnost dále snižuje používání chemických přípravků na úpravu vody nebo k boji proti řasám.

Zrádnost oslabování imunitního systému ryb spočívá v tom, že se projevy onemocnění neobjeví hned, ale většinou s časovým odstupem. Následky špatného zimování, vypouštění nových ryb nesprávným způsobem, nevhodné filtrace, přerybnění atd. si mnohdy už s prodělaným šokem nespojíme a marně se snažíme přijít na to, proč ryby náhle onemocněly.

Vždy je lépe nemocem předcházet, než je léčit. Prevence má zásadní vliv na zdraví všech živých tvorů a u ryb ve vašem jezírku to platí dvojnásob. Stav, kdy je nutné vaše miláčky léčit, je většinou už jen vyvrcholením našich chyb v péči o jezírko a ryby v něm. Podávání léčiv je obtížné a nákladné.

Koi

Nejkrásnější, nejbarevnější, nejpřítulnější, nejčastěji chovaní ... a nejvíce ohroženi nemocemi. Z ryb chovaných v okrasných jezírkách jsou Koi nejvnímavější k nemocem i parazitům. Mimo jiné je to způsobeno právě křížením těchto ryb s cílem vytvořit nové, zajímavé mutace. Imunitní systém kaprovitých ryb (včetně Koi) funguje nejlépe při teplotě 25 °C. Naopak při teplotě 13 °C a nižší se z těla ryb dočasně ztrácí bílé krvinky (leukocyty) a Koi jsou v takových podmínkách nejzranitelnější. 

Plísně, parazité, viry a bakterie, které napadají ryby, nejsou přenosné na člověka.

Bakteriologická onemocnění

Koi mohou být napadeni mnoha druhy patogenních bakterií. Nejčastějšími příznaky jsou otevřené krvavé vředy na těle ryb, výrazně prokrvená místa na šupinách a kůži, změny tvaru těla ryb, rozpad ploutví. Bakterie ale mohou zasáhnout také vnitřní orgány, na povrchu těla ryb se potom nijak neprojeví a ryby mohou hynout zdánlivě bez příznaků.

Léčba bakteriologických nákaz se provádí antibiotiky. Vždy doporučujeme při podezření na onemocnění obětovat jednu či dvě výrazně zasažené ryby, umístit je do igelitového sáčku s trochou vody z jezírka a dopravit do některého ze státních veterinárních ústavů ve Vašem okolí. V těchto zařízeních Vám 24hodinová služba, ať už živé nebo čerstvě uhynulé ryby, přijme a vy požádáte o provedení rozboru. Testy se provádí na bakteriální, parazitologická, případně virová onemocnění. Je nutné požádat také o provedení citlivosti na antibiotika, aby bylo možné podle nalezené účinné látky zvolit antibiotika ve vhodné formě. Test na SVU trvá 3-5 dnů, stojí kolem 1.000,- a rozhodně se vyplatí, přestože o dodané ryby přijdete.

S nalezením konkrétního antibiotického přípravku a jeho podáváním vám pomůže veterinární lékař nebo odborná firma. Pokud je onemocnění v počátečním stadiu a v jezírku jsou pouze velcí, krásní Koi, nezbývá než se pokusit opět ve spolupráci s odborníky vybrat širokospektré antibiotikum. 
Antibiotika se u velkých ryb aplikují většinou injekčně, u ryb menších se přimíchávají na krmivo. Nezapomeňte, že podávání širokospektrých antibiotik nebo antibiotik bez předchozího stanovení citlivosti vede k vytváření rezistentních kmenů bakterií, na které je pak velmi obtížné najít účinný přípravek.

Parazitální onemocnění

Koi mohou být napadeni parazity jak uvnitř těla, tak na jeho povrchu. Parazité způsobují vážnější problémy nebo úhyny zejména u mladých Koi. Velké ryby se s nimi většinou dokáží vyrovnat. Pro případné napadení vnitřními parazity platí opět nutnost vyšetření na SVU, protože jejich odhalení je pro laika nemožné. U parazitů vnějších je průvodním jevem nadměrné otírání ryb. Způsobovat ho mohou například Brousilka (Trichodina), Kožovec rybí (Ichthyophthirius), žaberní červi (Dactylogyrus, Gyrodactylus), Kapřivec (Argulus).

Pro nezkušeného chovatele je opět velmi obtížné určit druh parazita, většinou je nutné použít mikroskop, proto opět doporučujeme provedení rozboru na SVU, který umožní přesné stanovení druhu parazita a následně léčbu.

Ukázky některých parazitů najdete na konci této stránky dole.

Virová onemocnění

Viry mohou způsobit 4 základní typy onemocnění.

• 1. Koi herpes virus (KHV)
• 2. Rhabdovirus carpio tzv. jarní virémie
• 3. Carp Pox (CyHV-1) 
• 4. Carp Edema virus (CEV).

S prvními dvěma onemocněními se v jezírkách nesetkáváme. Jarní virémie propuká ve velkochovech, patří tedy spíše k produkčnímu rybářství. Virus KHV se u Koi v České republice objevuje velmi vzácně, ale následky napadení bývají, tak jako u předchozího viru, devastující pro celý chov.
Naopak velmi časté napadení Koi bývá virem CyHV-1 tzv. kapřími neštovicemi (Carp Pox). Toto onemocnění se dá přirovnat k problémům s Herpes virem (nátkou, oparem) u člověka.

Stejně jako u lidí jsou tyto viry přítomny v buňkách většiny populace a záleží jen na imunitním systému jednotlivce, jak si s nimi dokáže poradit. Zatímco lidská forma onemocnění při oslabení imunity (nedostatek spánku, stres atd.) vyvolá reakci v podobě oparu, u Koi se objeví venkovní příznaky tohoto onemocnění ve formě bělavých puchýřků nebo lézí na kůži, šupinách nebo ploutvích ryb. U některých Koi jsou tyto projevy viditelné celý rok, jiným se objevují jen v souvislosti s podzimním či jarním kolísáním teploty vody, při zhoršení životních podmínek nebo jiných stresových situacích. 
Zvláště mladým Koi způsobuje problémy virus CEV ze stejné skupiny virů. U tohoto onemocnění nejsou vidět žádné venkovní příznaky na těle ryb. Onemocnění se projevuje velmi nápadnou apatií, poleháváním ryb u dna nebo na hladině, ztrátou únikové reakce, postupným úbytkem váhy ryb. 

Virová onemocnění nejdou nikdy úplně vyléčit. Bakterie žijí v těle organismů vně buňky, množí se dělením a tudíž je poměrně snadné je zničit cílenou léčbou antibiotiky. Viry, na rozdíl od bakterií, žijí uvnitř těla buňky, kde se také množí. Každá nově utvořená buňka má tak v sobě zároveň nově utvořený virus a zničit jej lze tedy jen zároveň se zničením celé buňky. Přestože tedy obranný systém každého organismu nedokáže vir úplně zničit, je v jeho silách zabránit šíření virů a zakonzervovat je v buňkách tak, že jsou sice v těle přítomny, ale nezpůsobují žádné potíže. K tomu je potřeba udržovat imunitní systém ryb v co nejlepší kondici, vyvarovat se stresovým a šokovým situacím v chovu ryb. Velmi důležitou a u virových onemocnění Koi prakticky jedinou možností, jak podporovat přirozenou obranyschopnost ryb, je podávání kvalitního krmiva, které je obohaceno o potravní doplňky. Nezbytné je podávání vitamínu C a to během celého roku, nejen při stresových situacích, dále také Beta Glucanu, česnekového koncentrátu i všech ostatních. Zajistit pro Koi ideální teplotu vody, při které funguje imunitní systém naplno po celý rok, lze pouze zbudováním kvalitního zimoviště. Temperováním (lépe vzduchu nežli vody, kvůli větší vlhkosti) se snažíme dosáhnout 20 - 25 °C.

Plísňová onemocnění

Plísně se projevují bílými chomáčky nebo tenkými povlaky na těle a ploutvích ryb. Koi jimi bývají napadáni až druhotně, jako následek jiného prvotního onemocnění. Plísně bývají často spojeny s bakteriálním onemocněním, případně jako následek napadení parazity. Vždy je nutné nejprve stanovit diagnózu základního onemocnění a teprve po dokončení léčby, pokud je to nutné, řešit plísně. Pro léčbu těchto onemocnění se používají většinou dlouhodobé koupele v protiplísňových přípravcích.

Barevný karas

Přestože se říká, že karas vydrží všechno, ani zdaleka to není pravda. I tyto ryby potřebují správně zbudované jezírko s patřičnou hloubkou a technikou pro filtrování vody. 
Vnímavost k bakteriálním a virovým nemocem je u těchto ryb jen menší než u Koi. Pro tyto kaprovité ryby jsou příznaky onemocnění i doporučení pro léčbu stejné jako u Koi. 
U karasů se velmi často vyskytují plísňová onemocnění, která jsou spojena se špatnými životními podmínkami. Karas se dokáže během krátké doby v jezírku přemnožit, a pokud není počet ryb pravidelně regulovaný, dochází k postupnému zhoršení kvality vody. Ryby jsou také díky přemnožení v těsnějším kontaktu a je jen otázka času, než se rozvine některé z onemocnění. Tyto problémy v chovu karasů se projevují zejména během zimy a jara. Řešením je v první řadě omezit množství ryb, zlepšit kvalitu vody a následně použít některý z protiplísňových přípravků.

Jeseter

Bakteriální a virové infekce se u jeseterů chovaných v jezírkách prakticky nevyskytují. Tyto ryby nejčastěji ohrožuje nedostatek kyslíku, špatná kvalita vody a domácí predátoři (kočka). Zatímco u kaprovitých ryb se nezbytné nasycení vody kyslíkem pohybuje kolem 5-6 mg/l, u jeseterů je to 8-12 mg/l. Jeseteři jsou také výrazně méně tolerantní k případným vyšším hodnotám čpavku, dusitanů, mědi nebo zinku ve vodě. 
Občas se u těchto ryb vyskytují problémy s přijímáním potravy. Zvláště po vypuštění do nového prostředí se někteří jedinci nejsou schopni adaptovat a uhynou v důsledku hladovění. Těsně před úhynem, ať už je příčinou nepřijímání potravy nebo špatné životní podmínky, se většinou tělo těchto ryb prohne do oblouku. 
Nedostatek kyslíku se projevuje tím, že se jeseteři objevují těsně pod hladinou u přítoku do jezírka, případně vyskakují ven z vody. Pokud zpozorujeme takové chování, je třeba co nejrychleji posílit proudění vody přídavným čerpadlem nebo použít vzduchování. 
Potíže s přijímáním potravy bývají často způsobeny nevhodnou velikostí granulovaného krmiva. Jeseteři se živí v přírodě tak, že výsuvnými ústy hltavě nasávají horní vrstvu dna. V této vrstvě se nachází spousta drobných živočichů (bentos), které tyto ryby spolknou a zbytek nasátého vyplivnou zpět. Pokud tedy zvolíte příliš velké granule, jeseteři se je sice budou pokoušet nasát, ale většiny se pro jejich velikost zase zbaví.

Veslonos

Jako všechny jeseterovité ryby netrpí ani veslonos na onemocnění způsobená bakteriemi nebo viry. Přesto není chov těchto ryb pro každého a kvalita vody, vyšší obsah kyslíku, velikost a hloubka jezírka, jsou naprosto nezbytné. Nároky veslonosů jsou tedy minimálně stejné jako u jeseterů.
Z možných zdravotních problémů se u veslonosů navíc vyskytuje poměrně časté zaplísnění jejich velmi citlivého "nosu". Tento "nos" nebo "veslo" odborně zvané rostrum, slouží těmto rybám k vnímání okolního prostředí a vyhledávání potravy. V jezírku menším než 30 m3 si veslonos často odře, či jinak zraní špičku rostra a tato otevřená ranka slouží jako vstupní brána pro plísně nebo infekci. K léčbě můžeme použít některý z protiplísňových či antibakteriálních přípravků, ale úspěšnost léčby bývá nízká. Stejně tak jako u jeseterů bývá úhyn obvykle předznamenán nevratným prohnutím těla.

Kaprovec

Z hlediska onemocnění není chov těchto zvláštních ryb nijak náročný. Zřídka se objevuje zaplísnění, které je vždy spojeno se špatnými podmínkami v jezírku. 
Kaprovci se dováží v malých velikostech z Asie. U čerstvě dovezených ryb se občas vyskytují vnitřní i venkovní parazité, po jejichž identifikaci je možné použít antiparazitální přípravky. 
Vždy doporučujeme nakupovat nejen tyto ryby u odborných firem, u kterých jsou k dispozici karanténovaní a prověření jedinci.

Rady a doporučení

• 1. Nepřipouštějte do jezírka vodu z okolní řeky, rybníka, kde se vyskytují volně žijící ryby a vodní organismy. Tomuto zdánlivě levnému způsobu doplňování vody se zásadně vyhýbáme opět z důvodu možnosti snadného zavlečení nemocí a parazitů.
• 2. Přestože mnoho faktorů nezapříčiní okamžitý úhyn ryb, při dlouhodobém působení mohou být příčinou zdravotních potíží ryb. Mezi základní patří: připouštění vody ze střechy, zvláště pomocí měděných nebo pozinkovaných okapů a svodů, nedostatečný objem filtru, překrmování, příliš mnoho ryb v jezírku, nečištění filtrace, vystavování ryb stresu a teplotním šokům, vyšší úroveň škodlivých látek ve vodě atd. Takto oslabované ryby potom přemohou nákazy, které jsou ve vodě běžně přítomné a ryby v dobré kondici nemohou ohrozit.
• 3. Musíme-li použít léčiva, pečlivě dodržujeme dávkování a myslíme na to, že větší koncentrace těchto látek rybám nesvědčí. Léčiva vždy omezují činnost biofiltru.
• 4. Nenakupujte ryby na tržnicích, zahradnických výstavách, v supermarketech. Nejste-li odborník, nákazu na rybách velmi snadno přehlédnete a často ji nepozná ani neodborný prodejce. Tomuto způsobu nakupování se zásadně vyhýbejte
• 5. Nedoporučujeme přidávání ryb chycených ve volné přírodě do jezírka. Tyto ryby si s sebou nesou obvykle venkovní parazity, případně patogenní bakterie a viry, které je ve volné přírodě, díky malé koncentraci ryb a stálému přítoku a odtoku vody, vážněji neohrozí. Zcela jinak je to v zahradním jezírku, ve kterém voda cirkuluje stále dokola. Z praxe se nedá doporučit ani přidávání "zaručeně zdravých ryb" od souseda nebo známého. Smícháním ryb ze dvou chovů riskujete zavlečení nákaz, na které nemusí být imunitní systém jedné či druhé skupiny ryb připraven.
• 6. Obohacujte a zpestřujte kvalitní krmiva potravními doplňky a probiotiky. Různorodost přírodní potravy nelze nahradit ani nejkvalitnějším krmivem. Správně fungující obranyschopnost organismu ryb je nejlepší prevence proti onemocněním.

Otravy

Mimo cílených otrav, kdy vám do jezírka hodí jed soused nebo se jedná o zlomyslného kolemjdoucího, ohrožují obyvatele jezírka jedovaté látky z těchto zdrojů.

Látky z hnojiv používaných v okolní zahradě.

 Způsob ukončení folie jezírka a profil okolního terénu musí být provedeny tak, aby se voda nebo přímo hnojivo z okolí nedostaly do jezírka. Tato velmi častá chyba v konstrukci jezírka vede v lepším případě k nadměrnému růstu řasy, v horším ovlivní zdravotní stav ryb.

Postřiky k hubení plevele, případně jiné chemie k ochraně rostlin v okolí jezírka. Tyto přípravky bývají většinou pro ryby jedovaté.

Využívání vody ze střech s měděnými nebo pozinkovanými svody a okapy. 

Zvláště jeseterovité ryby jsou na tyto látky velmi citlivé.

Mimo prostředků proti vláknité řase je možné se vyhnout používání veškeré chemie pro jezírka. U přípravků proti vláknité řase dodržujte přesně návod k použití a dávkování. Je velmi důležité znát co nejpřesněji objem vašeho jezírka! K napouštění používejte vodoměr.

Přípravky k léčbě ryb

Vždy doporučujeme zkonzultovat aplikaci těchto přípravků s odborníky.

Datum poslední revize a doplnění: