Může v zimním období běžet v jezírku čerpadlo, případně celá filtrace? Jak je to vlastně se 4° teplotou vody u dna jezírka

Teplota vody ovlivňuje hlavně jezírka, ve kterých jsou chovány ryby. Některým druhům dělá potíže vyšší teplota během letních měsíců (jeseterovité, případně lososovité ryby). Všem rybám potom nesvědčí zimní teplotní podmínky zahradních jezírek. Možná si ale řeknete - proč? Vždyť v přírodě ryby také bez úhony přečkávají zimu v rybnících, přehradách a jezerech... Ano, to je pravda. Zásadní rozdíl z hlediska teploty vody mezi např. přehradou a jezírkem na zahradě je však v objemu a hloubce.

Pro vlastnosti vody při různých teplotách platí tzv. teplotní anomálie vody. Projevuje se tím, že voda o teplotě 4°C má největší hustotu, a tedy i váhu. Tato vlastnost vody způsobuje teplotní rozvrstvení (stratifikaci) ve vodním sloupci, ve kterém se během zimy u dna shromažďují nejtěžší vrstvy vody, jejichž teplota je nebo se blíží hodnotě 4°C. Vrstvy s vodou teplejší, než 4°C jsou lehčí a nacházejí se během teplých měsíců u hladiny. Během zimních měsíců je naopak hladina vystavena studenému vzduchu a ten způsobuje postupné ochlazování vrstev teplejší vody směrem k nejtěžší vrstvě 4° vody. U dostatečně hlubokých nádrží zůstane nejhustější 4° voda u dna po celou zimu, u nádrží s malou hloubkou se nejspodnější vrstvy vody postupně ochlazují a teplota vody se zde dostává pod 4°C.  S jarním ohříváním hladiny vody se zvyšuje hustota této horní vrstvy, která postupně klesá dolů a vytlačuje ode dna vrstvy vody uložené tam během zimy. Tento pohyb způsobuje promíchávání vody v přírodních nádržích nejen během jara, ale také opačným způsobem při podzimním ochlazováním.

Teplotní anomálie vody využívají mimo jiných vodních organismů také ryby. Se snižující se teplotou se stahují od hladiny do větších hloubek, kde se snaží přečkat zimu v teplejší 4° vodě. Zde se dostáváme k rozdílu mezi hlubokými a objemnými přírodními nádržemi a jezírky. Velký objem a případně i hloubka umožní zachování 4°vrstvy vody u dna po celou zimu nebo alespoň po její velkou část. Změny teploty v přehradách a rybnících probíhají pomalu.

Většina zahradních jezírek má objem velmi malý a průměrná hloubka se pohybuje kolem 1,5 m. K ochlazení vody u nich dochází rychle a poměrně rychle také klesá teplota spodní vody. Ryby (především KOI, protože jeseterovité ryby jsou k chladnější vodě více tolerantní), jsou naštěstí schopné přežít krátkodobě i ve vodě s nižší teplotou, než 4°C, nicméně toto období by mělo být co nejkratší, protože rybí organismus vyčerpává, a tím se snižuje i jeho přirozená obranyschopnost.

Aktivnější chovatele KOI a ostatních druhů ryb si už jistě povšimli, že pokud v zimě měří teplotu vody v jezírku pod hladinou a u dna, je rozdíl velmi malý, nebo díky teploměru s malým rozlišením žádný. Způsobuje to právě výše popsaný malý objem i hloubka jezírek, ve kterých se voda s postupujícím ochlazováním vzduchu prochlazuje natolik, že se sníží i teplota nejhustější a nejteplejší vody u dna, která by jinak měla zůstat na 4°C. V závislosti na průběhu zimy tato teplota v průměru kolísá kolem 1°C.

 
Nedostatečný objem a hloubka jsou tedy příčinou toho, že voda u dna zahradních jezírek nedosahuje obecně udávaných 4°C. Teď vás nejspíš napadne, - dobrá, ale když nechám puštěnou filtraci během zimy, když cirkuluji vodu čerpadlem s cílem vytvořit nezamrzající část hladiny nebo když na totéž použiji kompresor a jakýmkoliv způsobem vytvořím proudění a promíchávání vody v jezírku - neprochladí se tím voda ještě více? Odpověď zní, ano prochladí.

Mimo ochlazení vody, způsobené malým objemem a hloubkou, teplotu sníží ještě i proudění vody. Čerpadlo nebo kompresor však na jedné straně zhorší rybám podmínky pro přečkání zimy a způsobí mírné snížení teploty vody, na druhé straně má však i pozitivní efekty.

Kladné dopady proudění vody v zahradním jezírku během zimy

1) Proudění přináší kyslík i živiny do všech částí jezírka, což umožňuje přežití co největšího počtu bakterií Nitrosomonas, které jsou nutné pro první stupeň biologického čištění vody. Tyto bakterie, stejně jako všechny ostatní, sice při poklesu vody pod 5°C přestávají ,,fungovat,, (nepřeměňují čpavek na dusitany), ale proudění jim umožní zůstat v režimu ,,stand by - připravenosti,, pro rychlý jarní rozběh. Bakterie tak neuhynou, byť nefiltrují vodu.

2) Proudění vody také podstatně zvyšuje odvětrávání plynu z vody a umožňuje škodlivým látkám opouštět vodu.

3) Pohyb vody brání vznikání vrstev organického materiálu, jehož rozklad významně zhoršuje podmínky pro zimování ryb v jezírku.

4) U jezírek, kde podmínky umožňují provoz filtrace i během zimy, dochází nejen k odstraňování hrubých nečistot, ale proudění vody filtrem opět umožňuje udržet filtrační bakterie ve stavu ,,stand by,,.

Bakterie využívané pro druhý stupeň filtrování vody (přeměnu dusitanů na dusičnany) mají bohužel velmi malou schopnost zůstat v jezírku i přes období s nízkou teplotou vody. Při poklesu pod 5°C z vodního prostředí postupně mizí a dostávají se do něj až s jarním nárůstem teplot, a teprve poté, až jim nitrifikační bakterie vytvoří dostatek potravy - dusitanů. Ve vodě se objeví samy, nebo přidáváním startovacích bakterií.

Obecně lze tedy říci, že filtrování nebo proudění vody v jezírku během zimy přináší daleko více výhod, než nevýhod. Nepříjemné ochlazování vody je vyváženo jednoznačně kladným vlivem na biologickou část fungování jezírek. Protože ale víme, jak rozmanité podmínky nabízí každé jezírko a jak se od sebe i velmi málo vzdálená jezírka mohou lišit (kvalita filtrace, počet a druhy ryb, atd.) doporučujeme jako vždy pečlivé srovnávání a přizpůsobování našich obecných zkušeností podmínkám přímo ve vašem zahradním jezírku.

Datum poslední revize a doplnění: